Pár slov na začátku: PROČ vznikl LITERÁRNÍ SALON BLINKR

24.09.2014 12:52

Literární salon je pojmem působícím v době televize, internetu a sociálních sítí poněkud archaickým dojmem a vlastně by neměl mít šanci na nějakou společenskou existenci. Jenže cosi jako Literární salon je také tradiční komunikační nástroj. Vznikl velmi dávno. Ještě dříve než v roce 1879 Thomas Alva Edison vynalezl žárovku, Thomas Faraday, James Clerk Maxwell a Albert Einstein formulovali elektromagnetické jevy a stali se prapředky počítačového věku. Také knihy se psaly dříve za svitu loučí, svíček a petrolejek a stejných zdrojů světla využívali i před staletími literáti, myslitelé, vědci, učenci a umělci, když se scházeli, debatovali a položili základ mnoha společenským změnám.

Naše vydavatelství BLINKR proto založilo tento salon, i když se do předpočítačové a předelektromagnetické doby samozřejmě vracet nemíníme. Nicméně nejlepší komunikace je, když se přímo slovo vymění se slovem, myšlenka s myšlenkou a pohled do očí s pohledem do očí. Dospěli jsme k názoru, že v době, kdy je hlavním komunikačním nástrojem chat a sociální síť, hlavní identitou nick a odvaha říkat směle a otevřeně své názory je nahrazena zbabělostí komukoliv nadávat pod přezdívkou, je taková staromódní komunikace naléhavěji potřebná. Zvláště když mravy v české společnosti zplaněly a zkornatěly.

Literát či vzdělanec nebo myslitel je v této společnosti jako obtížný odpad, protože je nekompatibilní s politickou a společenskou atmosférou, projevující se hrubiánským pragmatismem, pletichami, klamem, korupcí. Vzdělanost je nahrazována nevzdělaností, demagogií a lží. Lidská čest je vytěsněna pragmatismem, demagogií a lží. Ctnosti jsou zahnány demagogií, pragmatismem, lží, masivní mediální diskreditací v režii mediálních agentur.

V neposlední řadě kvalita původní české literatury je zaháněna přemírou překladů, často flagrantních škvárů, které nikdo nemá odvahu odsoudit, neboť se nechce dostat do křížku s vydavateli a jejich marketingem. Někdy si to česká literatura zaviňuje sama tím, že nemá dostatek odvahy reflektovat společenské klima tak, jak toho byla schopna dříve. A řada českých vydavatelů je také velmi rezervovaná při úvahách vydávat díla původní české literatury.

Tady jsme na absolutně svobodné půdě. Klára Samková a já vydáváme v Blinkru jen to, co si sami napíšeme a dokážeme si sami zaplatit. A hledáme další kvalitní vydavatelské příležitosti. Tyto prostory, v nichž se nalézáme, patří nám.

Přiznám se, že při úvahách o založení Literárního salonu BLINKR nás poněkud přemohla naše adresa. Je krásná. Odtud, ze Španělské ulice, dojdeme pěšky do 15 minut na nejvýznamnější literární a umělecké adresy v Praze. Na několika z nich tu žili Karel Hynek Mácha, který část svého díla napsal v nynějších Riegrových sadech, Karel Havlíček Borovský, Eduard Bass, Julius Zeyer, Anna Marie Tilschová, Božena Němcová, slavní hudebníci Niccolo Paganini, Hector Berlioz, Fryderyk Chopin, Richard Wagner, ruský literární veleduch Fjodor Michajlovič Dostojevskij, bratři Thámové.

Vlastně nemusíme chodit ani 15 minut, ale jen do pěti či deseti k bývalým bydlištím Aloise Jiráska, skladatelů Antonína Dvořáka či Josefa Suka. Jaroslav Hašek bydlel v Praze na celkem 32 místech, avšak jeho legendární základnou pro jeho noční život byla hospoda U zlatého litru v Balbínově ulici tři minuty odtud. Sedával v ní i Jakub Arbes. Blízko odtud bydleli Pavel Josef Šafařík, Emil František Burian, Josef Václav Frič.

A musím se zmínit i o poněkud méně známé spisovatelce Anně Lauermannové-Mikschové, která psala drobné prózy zejména pod mužským pseudonymem Felix Téver. Pod jménem Felix Téver fungoval patrně nejznámější pražský literární salon nejprve v domě na Jungmannově náměstí a poté v Liboci ve vile, kterou Lauermannová koupila od Julia Zeyera. Tento salon, v němž se scházeli největší literáti své doby, fungoval celkem 50 let až do data skonu Anny Lauermannové-Mikschové alias Felix Téver v roce 1932. S nápadem zřídit tento salon přišel údajně v roce 1880 František Ladislav Rieger. Chodil do něj i Karel Čapek, jenž měl později i svůj salon ve své vinohradské vile v Úzké ulici – nyní ulici bratří Čapků - známý pod jménem Pátečníci. Navštěvoval ho i Tomáš Garigue Masaryk.

A v tomto výčtu bych mohl pokračovat velmi dlouho. Kousek odtud bydlel František Beneš, Svatopluk Čech, Karel Václav Rais, minutu od nás Jan Karafiát.

Myslíme si, že v době klientelistických sítí, špiclování, elektronického fašismu, bulvární kultury a mediálního klientelismu opět vzniká potřeba přímé otevřené debaty v nezávislém prostředí. Nejistě věřím, že se nevrátíme do časů disentu. Ale když se dívám na dnešní politickou scénu, nemohu to vyloučit. Možná, že nastane doba, kdy budou potřeba útočiště pro domácí divadla, pro nezávislé a svobodné vyučování, pro debaty mimo jakýkoliv dohled než ten, kterým jsme obtíženi den co den. Toto útočiště je zde připraveno.

Plánujeme večery Literárního salonu BLINKR tak, že v jednom až dvou pondělcích v měsíci se sejdeme, představíme významné autory, užijeme si jejich autorská čtení, uskutečníme křesty nových knížek a druhou částí našich seancí bude vždy diskuse na závažná společenská témata, jichž by se měla literatura dotýkat. Předpokládáme, že budeme zvát i píšící vědce, učence a umělce, kteří občerstvují prostředí literatury svým zvláštním exaktním i romantickým přístupem k realitě, která nás obklopuje. Plánujeme i standardní prezentaci ve specializovaných médiích, která budou mít o naši činnost zájem. Bude se odrážet v plné míře i na stránkách webu našeho vydavatelství www.blinkr-knihy.com. A také na webu Salonu (www.blinkr-literarnisalon.com)

Dnešním tématem je „Krize důvěry ve společnosti“, které uvede Klára Samková. A věříme, že se od jejího exposé odvine i košatá debata. Chceme obnovit atmosféru salonu Felix Téver.

Večery Literárního salonu BLINKR mají záštitu Obce spisovatelů České republiky a z jejího vedení tu budeme mít vždy vzácné hosty.

FELIX BOOM

(úvodní přednáška při zahajovacím večeru 22. 9. 2014